Hodnota podniku

Obecně ke stanovení znaleckého určení hodnoty podniku (obchodních podílů či akcií) lze použít různé metody. Pro volbu správné metody je třeba vycházet zejména ze zadání posudku, tj. z účelu, pro který je znalecký posudek vyžadován.

Základní aspekty a přístupy při ocenění podniku - stanovení hodnoty podniku

Při oceňování lze obecně hledat odpověď na tyto otázky:

  1. Kolik je ochoten za podnik zaplatit běžný zájemce, kolik bychom mohli dostat na trhu? Jaké je tedy tržní ocenění?
  2. Jakou má podnik hodnotuhlediska konkrétního kupujícího?
  3. Jakou hodnotu lze považovat za maximálně objektivní?

Z tohoto hlediska se postupně vyvinuly tři základní přístupy k oceňování podniku:

  1. Ocenění na úrovni tržní hodnoty
  2. Ocenění na úrovni subjektivní hodnoty
  3. Ocenění na úrovni objektivizované hodnoty

Definice tržní hodnoty je založena na představě, že existuje trh s podniky, případně trh s podíly na vlastním kapitálu podniků. Na tomto trhu existuje více kupujících a více prodávajících. Vytváří se tak podmínky pro vznik tržní ceny.

Předmětem odhadu je poté potenciální tržní cena, kterou označujeme jako tržní hodnotu (market value, Gemeine Wert). Pojem tržní cena nebo hodnota není upravován českou legislativou, v oceňovací praxi se při stanovování tržní ceny vychází z doporučení Mezinárodních oceňovacích standardů, které zdůrazňují, že tržní hodnota majetku je výrazem spíše jeho trhem uznané použitelnosti než jeho čistě fyzického stavu, přičemž použitelnost majetku podniku se může lišit od použitelnosti, kterou uznává trh nebo jiný konkrétní podnik. Z tohoto názoru vychází i definice základních pojmů kategorie tržní ceny zpracované Mezinárodními standardy pro oceňování.

Pojmy hodnota a tržní hodnota

Hodnota je ekonomický pojem, který se týká peněžního vztahu mezi zbožím a službami, které lze koupit, a těmi, kdo je kupují a prodávají. Hodnota není (na rozdíl od ceny) skutečností, ale odhadem ohodnocení zboží a služeb v daném čase, podle konkrétní definice hodnoty.

Tržní hodnota aktiva je výrazem jeho trhem uznané použitelnosti, spíše než jeho čistě fyzického stavu. Použitelnost aktiva pro daný podnik se může lišit od použitelnosti, kterou uznává trh nebo konkrétní obchod. Z toho  lze vyvozovat rozdíl mezi individuální a tržní hodnotou.

Tržní hodnota by tedy měla být výsledkem ocenění zejména při:

  1. uvádění podniku na burzu,
  2. prodeji podniku, kdy zatím není znám konkrétní kupující a stávající vlastník chce odhadnout, za kolik by mohl podnik pravděpodobně prodat.

Objektivní a subjektivní hodnota podniku

Tržní hodnota a objektivizované ocenění jsou vhodné v situacích, kdy by hodnota neměla být závislá na konkrétním subjektu. Zásadní odlišnost mezi těmito přístupy pak spočívá v tom, že objektivizované ocenění je založeno převážně na nesporných faktech a na současnosti, zatímco tržní hodnota vyjadřuje jakési průměrné očekávání trhu ohledně budoucnosti. Objektivizovaná hodnota se snaží odpovědět na otázku, jakou hodnotu lze považovat za relativně nespornou. Tato hodnota by měla být v co největší míře postavena na všeobecně uznávaných datech a při výpočtu objektivizované hodnoty by měly být dodrženy následující zásady tak, aby bylo dosaženo co největší reprodukovatelnosti ocenění.

Jedná se o tyto zásady:

  1. udržovat substanci – tzn. odebírat z podniku jen tolik peněžních prostředků, aby nedošlo k ohrožení majetkové podstaty (substance) podniku
  2. volný zisk – ocenění je založeno na volném zisku tzn. té části zisku, kterou lze z podniku odebrat, aniž by byla ohrožena substance podniku
  3. nepotřebný majetek – provozně nepotřebný majetek je oceněn samostatně
  4. možnosti změn v podniku – předpokládá se pokračování v podnikání v rámci dosavadního konceptu.
  5. Metoda – metoda ocenění by měla být jasná a jednoznačná, aby jiný oceňovatel mohl bez problémů zopakovat celé ocenění
  6. Management – předpokládá se, že dosavadní management v podniku setrvá
  7. Zdanění – doporučuje se zohlednit daně na úrovni vlastníka

Koncepce objektivizované hodnoty bere v úvahu jen všeobecně očekávané skutečnosti, které jsou relevantní k datu ocenění. Dále přihlíží k faktům, které mají vliv na ocenění, jsou obecně známá, i když se týkají budoucnosti. 

Objektivizované ocenění, založené na prokazatelném a současném stavu, je vhodné použít

  1. při poskytování úvěru
  2. při zjišťování současné reálné bonity podniku

Ocenění na úrovni subjektivní hodnoty je založeno na názoru, že na podnik je třeba pohlížet jako na jedinečné a současně méně likvidní aktivum a jeho hodnota je dána očekávanými užitky z majetku pro konkrétního kupujícího, prodávajícího, současného vlastníka apod. Jedná se o hodnotu podniku pro konkrétní subjekt. Ocenění podniku je pak založeno převážně na odhadu budoucího vývoje, do kterého se promítnou individuální očekávání daného subjektu. Mezinárodní oceňovací standardy č. 2 definují subjektivní hodnotu jako investiční hodnotu, která je definována jako hodnota majetku pro konkrétního investora nebo třídu investorů pro stanovené investiční cíle. Investiční hodnota majetkového aktiva tak může být vyšší nebo nižší než tržní hodnota oceňovaného majetkového aktiva.

Účel stanovení hodnoty podniku či firmy

Pokud jde o vztah ke konkrétním podnětům k ocenění podniku, bude subjektivní přístup často vhodný zejména v těchto situacích: 

  1. koupě a prodej podniku, kdy daný subjekt potřebuje zjistit, zda je pro něj transakce výhodná,
  2. rozhodování mezi sanací a likvidací podniku, kdy má stávající vlastník představu, co by byl ještě s podnikem schopen udělat, a zjišťuje, zda by měl podnik větší hodnotu, kdyby pokračoval v činnosti a vlastník uplatnil své představy jak jej řídit, nebo zda je větší momentální likvidační hodnota podniku.

V případě stanovení subjektivní hodnoty je diskontní míra odvozena z alternativních možností investovat, které má subjekt, z jehož pozice je ocenění prováděno. Subjektivní hodnota je tedy v rozhodující míře dána subjektivními názory, představami a konkrétními podmínkami subjektu, z jehož hlediska je hodnocení prováděno. Rozdíly mezi subjektivní a tržní hodnotou tak mohou být dány např. tím, že konkrétní investor očekává ze zamýšlené transakce určité synergie, má jiný postoj k riziku než je obvyklé na trhu, plánuje proniknutí na nové trhy, je optimističtější nebo naopak pesimističtější než „průměrný“ investor.     

Při určování hodnoty podniku (podílu či akcií), respektive tedy části podniku, je nutno specifikovat, jakou hodnotu má vlastně znalec určit.


Pokud máte ke službám stanovení hodnoty podniku, oceňování podniků či k dalším souvisejícím službám jakékoliv dotazy, případně hledáte nezávaznou konzultaci neváhejte nás kontaktovat na tel. 224 326 326 nebo emailem na info@campacapital.com.

Hodnota podniku resp. její určení, v širším slova smyslu tedy ocenění podniku a znalecké posudky podniků úzce souvisí s dalšími činnostmi, které v rámci našich služeb poskytujeme: prodej podniku, poradenství, akvizice, analýzy, a další - kompletní přehled služeb naleznete na naší hlavní stránce.